Tloušti a ovoce
Starší ryby podřizují výběr lokality, kde se převážně přes den pohybují, vždy vlastnímu pocitu bezpečí.
Je to již mnoho let, co mne zaujalo chytání tloušťů na ovoce (třešeň, švestky, špendlíky). Ze začátku jsem byl ovlivněn staršími tituly knih, kde nikdy nechyběla kapitolka chytání 
tloušťů na třešni. Současně s taktickými radami bylo vždy v těchto článcích, či knihách, uvedeno použité náčiní pro tento lov. Kdykoli čtu současné články o lovu tloušťů na třešni, jedno jakého data, kupodivu se tyto taktické rady časem nemění. Také se mi zdá, že jsou zde minimální změny použitého náčiní, přestože vývoj jde dopředu. Pokusím se naznačit můj postupný vývoj v chytání tloušťů na ovoce. Velice si vážím této sportovní a chytré ryby, jejíž opatrnost se projevuje hlavně u starších a větších jedinců. Zkrátka každý rok, jak začnou zrát třešně, odkládám všechny ostatní rybolovné metody a doslova slídím po co největších kleňatech našich řek. Nejvíce mi učarovalo chytání na plavanou, které mi dalo možnost tlouště lépe poznat. Avšak musím uznat, že také feeder může dopomoci k opravdu velkým rybám, snad i snáze než plavaná.
Můj vývoj v použitém nářadí
Začal jsem pravděpodobně jako každý, kdo zkoušel tlouště na třešně. Lehčí teleskop
V poslední době nastražuji půlku větší třešně, nebo třetinu švestky bez pecky a to tak, že háček propíchnu skrz slupku, část dužniny a zpět. Špička háčku může klidně koukat ven. Ovoce mi při náhozech na háčku docela dobře drží. Myslím, že to je také přizpůsobením dalšího náčiní.
Je to již deset let, co nepoužívám teleskopické pruty. K tomuto způsobu chytání se mi nakonec nejvíce osvědčil, i za cenu horší manipulace podél zarostlých břehů, kvalitní plavačkový prut
Dále jsem zjemňoval a na řadu přišel vlasec. Při tomto způsobu rybolovu nyní používám kmenový vlasec 0,128 Colmic Fendreel. Návazcový materiál používám v síle 0,09 pro běžné chytání. Je-li voda zarostlá lakušníkem, spletitá příbřežní vegetace, nebo pokud není v létě natolik čistá a zapadlá, používám 0,11. Návazce používám od stejné firmy pod označením Mimetix (dříve Xilo) v délce cca
Na konec jsem si nechal splávek. Na počátku jsem chtěl pořádným plovákem, samozřejmě dostatečně zatíženým broky, dosahovat dalekých náhozů. Přesto jsem zde postupně přešel na balzové splávky štíhlejších tvarů. Výsledky byly sice lepší, ale ani toto nebyl konec mého hledání. Stále to nebyla pro mne ta správná citlivost a ryby po případném záběru často nástrahu pouštěly. Nyní trochu odbočím. Za hlubokého sociku jsem byl rok na vojenské prezenční službě v dalekém Trebišově. Tenkrát to byla zkrátka taková výměnná rekreace mezi námi a Slováky. V určitém ročním období tam nalétávala nad městem obrovská hejna havranů, oznamující každý přelet pleskotem exkrementů po dlažbě. Člověka mohl spasit jedině útěk. Ptáci po sobě také zanechávali různě po zemi jednotlivá brka z křídel. Brka, která jsem si tenkrát z nudy nasbíral a očistil, nyní používám při tomto rybolovu jako splávky. Jsou po úpravě cca 10 –
Na závěr se zmíním o navijáku. Zde upřednostňuji větší velikost (až 40) s mělkou cívkou a bojovou brzdou. Z malých navijáků jsem již vyléčen. Rozdíl v hmotnosti je, alespoň pro mne, zanedbatelný, přestože držím prut stále v ruce.
Snažil jsem se v konečném důsledku dojít k co největší jednoduchosti s možností delších náhozů. Nástraha z háčku mi padá minimálně, pokud využívám přednosti matchového prutu, velké a mělké cívky navijáku a slabých pevných vlasců (kde jsem si dovolil uvést i použitou značku).
Doba lovu
Používání ovoce jako nástrahy je vymezeno dobou jeho zrání. Tato doba je sama o sobě dosti dlouhá, vezmeme-li to od zrání třešní až po zrání švestek. Tyto dvě nástrahy vyloženě upřednostňuji, ostatní nepoužívám tak rád. Nevyužívám kompotů či zmraženého ovoce – je velice měkké. Nástrahy používám „tak akorát tvrdé“, aby držely na háčku a přitom byly dostatečně lákavé pro ryby. Způsob nastražení jsem již uvedl. Nastražované části odděluji kousáním (je dobré již před lovem myslet na potřebné množství nástrah). U velkých třešní a višní použiji polovinu, u švestek tak třetinu plodu. Jako bych plody zubama trhal. U švestek okoušu částečně i slupku na žlutou dužninu. Je to pro mne jakýsi rituál a mám pocit, že z nerovně oddělené plochy plodu dochází více k vytékání dráždivé šťávy. U švestek bych si ještě dovolil poznamenat, že se mi po letech chytání jeví, jako selektivní nástraha na větší tlouště při menším počtu záběrů, a to bez rozdílu velikosti nástrahy. Přirovnal bych to k lovu kaprů na boilie. Ale to jsem odbočil.
Vždy jsem měl pocit, že je nejlepší chytat tlouště ve sloupci pouze přes den a za slunečna s dobrými světelnými podmínkami. Alespoň na plavanou se mi vyplatilo chytat více přes den, od pozdního rána (brzkého dopoledne) do podvečera. Ryby se daly chytit i později, ale nebylo to již ono. O proti tomu jsem zaznamenal postupem času také pravidelně dobrou aktivitu ryb, když bylo pod mrakem, nebo za mírného deště, ale opět přes den. S chytáním na feeder a na dno jsem velké rozdíly v denní době na braní ryb nepozoroval.
Místa lovu
V době chytání na ovoce, to znamená převážně v letním období, je tloušt velmi aktivní ryba a je převážně v pohybu. Zaznamenal jsem, že větší akční radius vykazují menší tloušti ke
Soutoky řek
Zde nahazuji co nejdále do míst soutoku (omezen jsem spíše viditelností brčka než schopností provést delší nához), kde řeky, postupem času a za zvýšených vod, vytváří různé lavice a kosy. Jelikož se jedná o vzdálenější a na potravu bohatá místa, ryby se tu rády drží a dá se tu vylovit větší množství tloušťů všech velikostí.
Místa pod jezy
Pokud si chci při běhání podle vody oddechnout, rád si sedám na jez a chytám přímo v podjezí ve vývařišti. Zjistil jsem, že čím hlubší podjezí, tím může skrývat větší překvapení. Opět je důležité nebýt viděn. Současně je velice dobré spouštět nástrahu po proudu pod jezy, kde se ryby zdržují a vyhledávají potravu.
Kamenitá koryta s překážkami
Toto jsou na první pohled nenápadná místa. Ve středu koryta se za většími kameny drží velcí tloušti, kteří nepřejíždějí a nejsou na první pohled vidět. Mohu říci, že záběry a zdolávání velkých ryb z těchto míst mi vždy dokážou zvýšit adrenalin v krvi.
Táhlé hlubší a zpětné proudy
Velice nadějná místa. Malé tlouště většinou zpozorujeme hned, větší jsou někde pod nimi a zpravidla na rozhraní pomalejší a rychlejší vody. Zde si to chce pohrát s větší hloubkou na udici.
Příbřežní zarostlé partie
Tato místa jsem si nechal nakonec, protože pokud si chceme užít trochu legrace, tak lepší nenajdeme. Pokud chytáme přímo ze břehu, je těžší dostat prut do bojové či pracovní pozice skrz porost nad stanoviště ryb (přesto si matchový prut vymluvit nenechám). Toto umocňuje i pohled na velké ryby těsně u břehu, které se zde cítí bezpečně, pokud je ovšem nevyplašíme. Způsob nabízení nástrahy bych přirovnal lovu na třepanou na koníka. Ten pohled, když se vám podaří předložit třešeň před velikého tlouště, který se pomalu přiblíží, udělá kolem ní dvě rituální kolečka a pak ji pomalu vsaje, je kouzelný. Ovšem po záseku se vrhám z břehu do koryta řeky před příbřežní porosty, abych mohl prut zvednout a rybu zdolávat. Je zde ale velká spotřeba dobrých míst.
Nedá mi to, abych upozornil na opatrnost nejen na prut, ale i na vlastní zdraví. V mládí se mi přihodilo, že při couvání zpět v takovém místě došlo ke škobrtnutí a pádu. V tu chvíli jsem měl od ostrého klacku ve svém pozadí díry dvě a strávil čtrnáct dní v klidu od ryb v nemocnici.
Druhá možnost, u širších a mělčích toků, je chytat z prostředku řeky a nahazovat ke břehům. Pokud je možnost chytat z větší vzdálenosti a přes proud, jsou výsledky zaručeny. Zažil jsem příhodu, že při chytání z břehu, kde jsem mohl docela dobře zdolávat, jsem chytil dva středně velké tlouště. Poté jsem si všiml, že chytám na místě, kde přímo u vody rostou plané třešně. Nechal jsem toto místo odpočinout, níže přebrodil řeku a z druhé strany přes proud chytil osm velkých ryb z jednoho místa a téměř na hod. Některá třešeň snad ani nestačila plesknout o hladinu. Tyto případy mě znovu neustále přesvědčují o jejich opatrnosti.
Sestavení udice
Toto je již pravděpodobně zřejmé z předešlého psaní. Brčko nasazuji přímo na kmen a níže je již jen návazec cca
Nához, záběr, zásek, zdolávání
Nahazuji ve většině míst opatrným plynulým tahem kolmo přes proud nebo mírně proti proudu a nechávám nástrahu splavávat dokud udržím kontakt se splávkem. Nástraha mi na háčku vydrží deset i více náhozů než odpadne. Někde nástrahu díky dlouhému prutu pouze položím a kontroluji, nebo nechám splavávat.
Záběry na takto sestavenou udici a brčko jsou snad to nejhezčí z celého chytání. Většinou se kontakt ryby projeví ťuknutím brčka a jeho pootočením „do směru“. Pak následuje stápění a mizení brčka. Ani rychle, ani pomalu, přirovnal bych to ke stápění barelů při lovu žraloka ve filmu Čelisti.
Se zásekem chvíli počkám. Ze začátku jsem měl dvě metody. Buď jsem tlouště nechal ujet cca jeden metr. Nebo jsem si po záběru pomalu počítal v duchu podle tvrdosti nástrahy (měkká višeň – tak do dvou, tvrdší chrupka, švestka – až do pěti). Nyní se více řídím citem. Nechce to zásek v žádném případě uspěchat. Je dobré, pokud ryba jede směrem od vás. S ohledem na velký ústní otvor se taky stává, že rybě vytrhnete sežmoulanou nástrahu ven. K tomu částečně napomáhá, že se samozřejmě nejedná o normální zásek, ale jakési zastavení s mírným přiseknutím s ohledem na jemnost sestavy.
Ve zdolávání velký problém nevidím. Tloušť bojuje hlavně na začátku po záseku a pokud nejsou v blízkosti překážky, které mohou případně výlov komplikovat, ryby neztrácím. Zde mi pomáhá dlouhý prut vyvést rybu na volnou vodu, či ustát prvotní nápor. Brzdu navijáku využijí ryby až nad cca
Vnadění ryb
Nevnadím. Raději ty třešně zbaštím sám. Nestalo se mi, že bych zjistil hmatatelný rozdíl při vnadění těsně před lovem nebo při lovu. Možná bych zjistil lepší pochytání po několikadenním vnadění před lovem na vybraných místech. Větší váhu přikládám hledání ryb. Chytám na Vltavě, Volyňce, Otavě, Malši, Lužnici, Sázavě, Orlici a všude zaznamenávám bezprostřední zájem o tyto nástrahy bez vnadění. S postupem sezóny, tak jak ovoce dozrává, se zájem ryb o tyto nástrahy zvyšuje. Traduje se, že po chycení jedné až dvou ryb je potřeba změnit místo. Pokud je vybrané místo rozlehlejší, úživnější, s větším počtem ryb, lze při opatrném chytání ulovit více kusů.
Přestože se zde o chytání na feeder nerozepisuji, musím přiznat, že jeho účinnost bývá pro tlouště veskrze zničující. Dají se takto chytit velké a opatrné exempláře, například v tažných a hlubokých proudech. Zde pravděpodobně hraje roli skutečnost, že je nástraha v klidu a současně rybář neplaší ryby pohybem po břehu. Používám kmen
Chápu, že tloušť není ryba, která osloví většinu rybářů. Sám se počítám mezi takové, které více potěší lov kapitálních tlouštů, plotic či cejnů, než například lov středně velkých kaprů. Byl bych rád, kdyby tento článek alespoň trochu přispěl ke zvýšení úcty k tomuto opatrnému všežravci.
